F É D É R A T I O N C Y N O L O G I Q U E
I N T E R N A T I O N A L E
I N T E R N A T I O N A L E
SECRETARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert I - 6530 Thuin (Belgique)
FCI standard č.: 137 / 5.6.2002 / D
PYRENEJSKÝ HORSKÝ PES
(Chien de montagne des Pyrénées)
PŘEKLAD DO NĚMČINY:Dr. J.-M. Paschoud a paní R. Binder
ZEMĚ PŮVODU:Francie
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU:
13. 03. 2001.
13. 03. 2001.
POUŽITÍ:Pastevecký pes k ochraně stád v horách.
KLASIFIKACE FCI: Skupina 2- pinčové a knírači - molosové - švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 2.2 molosové, horští psi.
Bez pracovní zkoušky
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:Pyrenejský horský pes je v Pyrenejích znám odnepaměti, byl znám již ve středověku a používal se k ostraze zámků;jeho existence byla zdokumentována Gastonem Phoebem již ve 14. století.V 17. století byl vysoce ceněn jako společenský pes; pohyboval se také na skvělém dvoře Ludvíka XIV.První podrobný popis tohoto plemene v knize hraběte von Bylandt pochází z roku 1897. O deset let později byl založen první klub milovníků tohoto plemene a v roce 1923 nechal "Spolek milovníků pyrenejských horských psů" na popud pana Bernarda Sénac-Lagrange zapsat první oficiální standard plemene u SCC ( Société Centrale Canine de France).Dnešní standard vychází ze standardu z roku 1923, ale stále ještě se mu velmi podobá;od té doby byla ve standardu provedena především upřesnění jeho znění.
CELKOVÝ VZHLED: velký, impozantní, mohutně stavěný pes, ale nikoliv bez jisté elegance.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
- Nejširší část mozkovny odpovídá její délce.
- Tlama je poněkud kratší než mozkovna.
- Délka trupu měřená od vrcholu ramene k sedacímu hrbolu přiměřeně lehce přesahuje kohoutkovou výšku.
- Hloubka hrudníku odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo je poněkud menší.
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA):Protože se tento pes používal výhradně na ochranu stád před útoky šelem, spočíval výběr při jeho chovu v hodnocení vlastností hlídače, v impozantním a odstrašujícím vystupováním a také ve vztahu k jeho stádu.Vlastnosti, které z takového výběru vyplynuly, jsou síla a obratnost, ale také dobromyslnost a úzký vztah k jeho chráněncům.Tento strážní pes má sklony k nezávislosti a vlastní iniciativě, které vyžadují od jeho pána určitou autoritu.
HLAVA:V poměru k velikosti psa není tak mohutná;hlava je ze stran poměrně plochá.
MOZKOVNA:
Lebka:Nejširší část mozkovny odpovídá její délce.Je lehce klenutá, protože výstupek temenní kosti je snadno hmatatelný.Týlní hrbol je viditelný, takže mozkovna tvoří ve své zadní části lomený oblouk.Nadočnicové oblouky nejsou zdůrazněné a čelní rýha je při ohmatání mezi očima jen stěží hmatatelná.
Stop:V mírném sklonu.
LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba:Zcela černá.
Tlama:Široká, poněkud kratší než mozkovna, pozvolna se zužuje k nosní houbě.Při pohledu shora má podobu písmene V se zaoblenou špičkou.Mezi očima je dobře vyplněná.
Pysky:Málo visící pysky pokrývají těsně dolní čelist;jsou černé nebo velmi silně černě skvrnité; totéž platí i pro patro.
Čelisti / zuby:Skus musí být úplný, zuby jsou zdravé a bílé.Nůžkový skus (řezáky v horní čelisti těsně přesahují řezáky v dolní čelisti a jsou s nimi v kontaktu).Klešťový skus je přípustný i v případě, že oba prostřední řezáky dolní čelisti jsou lehce skloněné kupředu.
Oči:Spíše malé, mandlového tvaru, lehce šikmo posazené;chytrý a rozvážlivý výraz;barvy tmavého jantaru.Černě lemovaná víčka nejsou nikdy povolená.Pohled je mírný a zasněný.
Uši:posazeny ve výšce očí, poměrně malé, trojúhelníkovitého tvaru se zaoblenou špičkou.Visí a ploše přiléhají k hlavě; při pozornosti psa jsou neseny poněkud výše.
KRK:silný, poměrně krátký, s málo vyvinutým lalokem.
TRUP:Délka trupu měřená od vrcholu ramene k sedacímu hrbolu přiměřeně lehce přesahuje kohoutkovou výšku.Vzdálenost od hrudní kosti k zemi měří přibližně polovinu kohoutkové výšky, v žádném případě však nesmí být menší.
Horní linie z profilu:dobře pevná a stabilní.
Kohoutek:Široký.
Hřbet:Dobré délky, pevný.
Bedra:Středně dlouhá.
Záď:lehce zešikmená, se značně vystouplou kyčelní kostí.
Hruď:Není příliš hluboká, ale je široká a dlouhá.Dosahuje až na úroveň loktů, ale nesahá hlouběji.Hloubka hrudníku odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo je poněkud menší.Žebra jsou lehce zaoblená.
Slabiny:Málo hluboké.
OCAS:Dosahuje nejméně k patní kosti.Je huňatý a tvoří prapor.V klidu je nesen hluboko, přednostně s háčkem na konci;při vzbuzené pozornosti psa je nesen vysoko a je silně zatočený, přičemž špička ocasu se dotýká beder (obyvatelé pyrenejských hor o něm tvrdí, že "dělá přemet" nad hřbetem - "arroundera").
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINA:Hrudní končetiny jsou silné a svisle postavené.
Plece:Středně zešikmené.
Nadloktí:Dobře osvalené, středně dlouhé.
Předloktí:Rovné, silné, dobře osrstěné (s praporci).
Zápěstí:Umístěno v prodloužení předloktí.
Nadprstí:Lehce šikmo postavené.
Tlapy hrudních končetin:Poněkud podlouhlé, kompaktní s trochu klenutými prsty.
PÁNEVNÍ KONČETINY:Osrstění zadních končetin (s praporci) je hustší a delší než hrudních končetin.Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny postaveny kolmo k zemi.
Stehna:Nepříliš dlouhá, přiměřeně šikmá;osvalení je silně vyvinuté a oblé a plasticky vystupuje.
Kolena:Mírně zaúhlená, umístěná souběžně s osou těla.
Lýtko:Středně dlouhé, silné.
Hlezno:Široké, suché, přiměřeně zaúhlené.
Tlapy pánevních končetin:Poněkud podlouhlé, kompaktní s trochu klenutými prsty.
Paspárky:Obě pánevní končetiny nesou dvojité dobře vyvinuté paspárky.Hrudní končetiny někdy mají jednoduché nebo dvojité paspárky.
POHYB / CHODY:Pohyb pyrenejského horského psa je plný síly a volný, nikdy není těžkopádný;průběh pohybu je spíše prostorný než rychlý a je velmi pružný a elegantní.Zaúhlení dovoluje psovi stejnoměrný a vytrvalý pohyb vpřed.
KŮŽE:Silná a poddajná (pružná);často se na celém těle vyskytují pigmentované skvrny.
OSRSTĚNÍ
SRST:Hustá a hladká, poměrně dlouhá a pružná;na plecích a na hřbetě je poměrně křehká;delší na ocase a na krku, kde smí být lehce zvlněná.Srst na kalhotách je jemnější, více podobná vlně a velmi hustá.Podsada je rovněž velmi hustá.
BARVA:Bílá nebo bílá s šedými (jezevčími nebo vlkošedými), světle žlutými nebo oranžovými (zrzavými) skvrnami na hlavě, uších a u kořene ocasu, někdy také po těle.Znakům v barvě jezevčí šedé se dává přednost.
VELIKOST A HMOTNOST :
Kohoutková výška: u psů: 70 - 80 cm
u fen: 65 - 75 cm
U velmi typických jedinců se připouští tolerance 2 cm směrem nahoru.
VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Celkový vzhled
- Dojem nemotornosti, bez ušlechtilosti.Tlustý, ochablý, lenivý pes.
Hlava
- Příliš těžká, pravoúhlá.
- Mozkovna příliš široká, klenuté čelo.
- Příliš zdůrazněný nebo chybějící stop.
- Příliš silně visící, volně převislé pysky.
- Nedostatečná pigmentace nosní houby, okrajů očních víček a pysků.
Oči
- Kulaté, světlé, hluboké uložené nebo vypouklé, příliš velké nebo příliš malé, příliš těsně nebo daleko od sebe posazené.Viditelná spojivka.Tvrdý výraz.
Uši
- Široké, dlouhé, stočené, složené, nasazené příliš vysoko nebo nesené složené dozadu.
Krk
- Tenký, poněkud delší nebo naopak příliš krátký, budící dojem, že se hlava nachází se mezi rameny.Příliš vyvinutý lalok.
Trup
- Horní linie prohnutá nebo klenutá, přestavěná.
- Předhrudí příliš široké nebo příliš štíhlé, žebra plochá nebo naopak sudovitě klenutá.
- Břicho vtažené jako u chrta, nebo visící.
Ocas
- Nedostatečně hustě osrstěný nebo špatně nesený;příliš krátký nebo příliš dlouhý, bez praporce;chybějící "přemet" v pohybu nebo neustálý "přemet" i v klidu.
Hrudní končetiny
- Úhel mezi lopatkou a pažní kostí příliš otevřený.
- Příliš plochá tlapa, nebo příliš sevřené prsty tlapy.
Pánevní končetiny
- Strmé nebo přehnaně zaúhlené hlezno.
- Příliš plochá tlapa, nebo příliš sevřené prsty tlapy.
Tlapy
- Dlouhé, ploché.
Srst
- Krátká nebo kadeřavá, hedvábná, měkká;chybějící podsada.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
Nosní houba
- Jiné barvy než zcela černá.
Čelisti / zuby
- Předkus nebo podkus a jakákoliv jiná deformace čelisti.
Oči
- Depigmentovaná oční víčka, žluté oči
Paspárky
- Žádné paspárky, jednoduché nebo zakrnělé dvojité paspárky na pánevních končetinách.
Barva srsti
- Jiná než je uvedena ve standardu
Velikost
- Mimo přípustné meze.
Pozn.:Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.
Náhledy fotografií ze složky Standard- typické znaky plemene
